Hc Plzeň - Fc Plzeň

Historie klubu

Začátky ledního hokeje v Třinci se datují od sezóny 1929/30, když několik nadšenců začalo s organizovaným hokejem v klubu SK Třinec. Hokejová aréna byla na dodnes zachované Glejtowni (viz obrázek), která tímto způsobem vstoupila do hokejové historie. Již v počátcích hokeje v Třinci si přijela pro výprask slavná AC Sparta Praha, která prohrála 7:2.

Oživení po bídě válečných let nastalo v Třinci již v sezoně 1945/46, když Třinecké mužstvo začalo opět hrát pravidelné soutěže v ostravském kraji. V Třinci byla vybudována dvě hokejová hřiště s přírodním ledem, jedno z nich bylo v areálu učiliště, kde se proháděly hokejové naděje pod vedením již zesnulého Evžena Ciencialy (jeho přínos pro sport v Třinci asi nikdo nedocenil).

První bruslení na zimním stadionu v Třinci v listopadu 1962
(foto z publikace Třinec a okolí včera a dnes Henryka Wawreczky)

Přelomem bylo vybudování uměle chlazené ledové plochy v areálu na Lesní ul. v Třinci (otevřena 17. února 1967), po které se projížděla ještěrka s nádrží na vodu a kropila led, který předtím fanoušci a pořadatelé vygracovali a umetli. Pokud sněžilo, hrabal se led co 10 minut a byla i utkání, která se prostě utopila v dešti. Třinecký divák ale na hokej chodil rád a hokejové publikum má své kořeny (na rozdíl od fotbalu, kde publikum zcela vyhynulo). V roce 1976 byl stadion zastřešen, ocelovou konstrukci (která prý přežije 500 let) vyrobili pracovníci mechanických dílen TŽ a všichni již viděli v Třinci halu, ta však byla dokončena až za dlouhých 13 let.

V roce 1979 se mužstvo probojovalo do 1.NHL, kde se Třinečtí pohybovali zpravidla na předních místech, mužstvo však bojovalo s fotbalem, který měl v Třinci přednost a tudíž postupové ambice před mužstvo nikdy kladeny nebyly (ani pro to nebyly vytvářeny podmínky). Přesto hráči jako Ochman, Kroták, Mutina, Salay zanechali na třineckém ledě svou nezapomenutelnou vizitku.

Nová éra Třineckého hokeje začala nenápadně v roce 1984/85, kdy se v Třinci objevil nenápadný student telovýchovné fakulty Alois Hadamczik, bratr tehdy mnohem slavnějšího Evžena, trenéra fotbalistů Baníku Ostrava a olympijského mužstva. Lojza, jinak jej v Třinci nikdo nenazve, dělal asistenta Miloši Holáňovi a od sezony 1985/86 vedl mužstvo jako první trenér. Již tehdy vetknul mužstvu útočný styl, který je pro jeho vedení dodnes typický. Hokejisté udivovali nevídanými kombinacemi v útočném pásmu, z této éry zaujali hráči Blažek, Běhal, Schaffartzik, Kobzík, Csabi, Roháček, Zátopek, Sochorek a další. Lojza vytvořil základ mužstva, které vybojovalo extraligu, tuto zásluhu o Třinecký hokej mu nikdo nevezme. Lojza v Třinci trénoval do sezony 1990/91. V té době v Třinci zářil Petr Zachar, hráč, který zcela jistě promarnil svůj talent, v Třinci si dělal se soupeři co chtěl a byl doslova miláčkem publika.

Mezitím v roce 1992/93 hrál Třinec o postup do extraligy, v pátem zápase finále play-off se Stadionem Hradec Králové naši v prodloužení prohráli, ač deset sekund před koncem Petr Zajonc netrefil prázdnou bránu, před níž ležel bezmocný Barta. Tak nabitý stadion v Třinci snad od té doby ještě nebyl. V té době ale podmínky na extraligu nebyly a Hradec se po postupu propadl až do 2. NHL. V Třinci je na toto téma ne ojediněný názor, že v případě postupu bychom dopadli stejně.

Alois Hadamczik se přes Německý Sonthofen, Fussen, Vítkovice a Olomouc se vrátil právě včas v roce 1995 do Třince, aby dotáhl manšaft do extraligy. V nezapomenutelných zápasech play off nám vypomohli Josef Marha, Roman Kaděra a Viktor Ujčík, obrovský díl však odvedli i další např. Rudolf Roháček, Karel Pavlík a brankáři Macháček s Hlinkou.

V první sezoně 1995/96 se Třinec vyhnul prolínací souteži, mužstvo se zachánilo a začalo v tabulce stoupat vzhůru, v sezoně 1996/1997 jsme obsadili 4. místo v základní části (v play-off nás v první kole vyřadily Pardubice), v následující sezoně 1997-1998 jsme však po základní části skončili třetí a po úspěšném tažení play-off, v němž jsme postoupili přes Slavii (foto) a Vítkovice (foto1, foto2), jsme bojovali o titul se Vsetínem. Zraněními a počtem sehraných zápasů zdecimované mužstvo nestačilo ve finále na mazáky ze Vsetína v čele s Dopitou. Tým potvrdil dobrou fazonu i v sezoně 1998-99, kdy obsadil třetí místo. Solidní umístění s postupem do play off zaznamenal klub i v letech následujících.

Sezóna 2004/2005 znamená pro třinecký klub další milník v jeho historii - desetileté působení v nejvyšší národní soutěži a zároveň tři čtvrtiny století od sestavení prvního hokejového týmu.

Výsledky od roku 1995:

• 1995-96: 12. místo (ZČ 12. místo, 1.kolo play off se Zlínem 0:3)
• 1996-97:   5. místo (ZČ 4. místo, čtvrtfinále s Pardubicemi 1:3)
• 1997-98:   2. místo (ZČ 3. místo, finále se Vsetínem 0:3)    
• 1998-99:   3. místo (ZČ 3. místo, semifinále se Zlínem 2:3)
• 1999-00:   6. místo (ZČ 4. místo, čtvrtfinále s Plzní 1:3)
• 2000-01:   9. místo
• 2001-02:   8. místo (ZČ 8. místo, čtvrtfinále se Spartou 2:4)
• 2002-03:   4. místo (ZČ 4. místo, semifinále s Pardubicemi 2:4)
• 2003-04:   8. místo (ZČ 7. místo, čtvrtfinále se Zlínem 3:4)
• 2004-05:   13. místo
• 2005-06:   8. místo (ZČ 7. místo, čtvrtfinále se Slavií 0:4)

Trenéři od roku 1993:

• 1993-94: Břetislav Kopřiva a Aleš Mach 
• 1994-95: Karel Suchánek a Aleš Mach, poté navíc Alois Hadamczik 
• 1995-96: Alois Hadamczik, Karel Suchánek a Aleš Mach/Hadamczik a Mach
• 1996-97: Alois Hadamczik a Aleš Mach
• 1997-98: Alois Hadamczik a Kamil Konečný/
• 1998-99: Alois Hadamczik a Kamil Konečný/Tomáš Herstus a Kamil Konečný,Jaroslav Jágr a Kamil Konečný/Alois Hadamczik, Jágr a Konečný
• 1999-00: Alois Hadamczik a Kamil Konečný
• 2000-01: Vladimír Vůjtek a Aleš Mach
• 2001-02: Antonín Stavjaňa a Aleš Mach
• 2002-03: Pavel Marek a Aleš Mach
• 2003-04: Pavel Marek a Aleš Mach
• 2004-05: Pavel Marek / Ľubomír Pokovič, Aleš Mach
• 2005-06: Jan Neliba (do 17.10.2005), Jiří Juřík (od 17.10.2005), Aleš Mach

Výklad pojmů:

Glejtowna - smaltovna, dnes takto nazývaný rybník u dnešní Nádražní ul. v Třinci
Graca - nářadí ke shrnování sněhu, neco jako škrabka
Ještěrka - elektrický vozík, dodnes k vidění na nádražích

Podrobný popis nejstarší historie - fotoseriál Cesta do Pravěku najdete také zde.