Hc Plzeň - Fc Plzeň

Předválečná historie hokejového klubu Slavia Praha

První záznam ve slávistické kronice o hokejistech je v sezóně 1901 - 1902, kdy oficiálně vystoupili bandy-hokejisté a v utkání ve Vídni nad tamním Training Eis-Klubem Vídeň zvítězili vysoko 17:3, hráli ovšem tehdy především fotbalisté.

Další zmínka je až v roce 1904, kdy hokejisté vyhráli pohár redakce "Sportu a her". Tento pohár vyhráli i v roce 1905 před I. ČLTK a Smíchovem. V sezóně 1906 - 1907 byli ve stejné soutěži druzí za Spartou, jíž ve finále podlehli 3:4. Pohár Slavie opět vyhrála v roce 1908. V tomtéž roce sehráli také zápas v zahraničí, v Budapešti nad Karcsolyazó zvítězili 5:2.

Rok 1909 je významným mezníkem hokejového dění, neboť v tomto roce byl založen Český svaz hokejový, který byl přijat do mezinárodní ligy hokejové. Mužstvo Slavie odjelo do Švýcarska a Francie, aby se hokej naučilo hrát. Člen klubu a brankář MUDr. Gruss pak přeložil pravidla. Po příjezdu z Francie bylo vypsáno mistrovství Čech v kanadském hokeji, které vyhrálo mužstvo Slavie. Bandy se přestalo hrát i trénovat a tak v Budapešti byli hokejisté poraženi 1:7.

V sezóně 1911 získali hokejisté jako soupeře mužstvo studentů kanadské univerzity a sehrálo s nimi dvě utkání. V prvém podlehli 12:0 a ve druhém jako národní mužstvo 4:0. Zvítězili v přeboru Čech a větąina hráčů byla zařazeno do národního mužstva Čech, které v Berlíně vyhrálo mistrovství Evropy.

Rok 1912 byl opět úspěšný. Hokejisté vyhráli mistrovství koruny České a byli účastníky turnaje Challenge cup v Chamonix, kde ovšem nedosáhli žádného úspěchu. Většina našich hokejistů byla zařazena do národního mužstva, které se v Praze zúčastnilo mistrovství Evropy v kanadském hokeji. Češi sice zvítězili, ale mistrovství bylo anulováno. Další činnost klubu se rozjela naplno až po první světové válce v roce 1920, kdy většina hráčů Slavie tvořila národní mužstvo, které se umístilo na olympijských hrách třetí za Kanadou a USA, a před Švédskem. Další léta jsou ve znamení malých tréninkových možností a pomalu klesající výkonnosti vzhledem k odchodu hvězd začátku našeho hokeje.

V roce 1922 si hokejisté, společně s bruslaři a lyžaři založili samostatný odbor. V tomto roce získalo naše národní mužstvo potřetí titul mistra Evropy ve Sv. Mořici a v jeho řadách byla většina hráčů Slavie, která sehrála v Mnichově mezinárodní utkání a remizovala s místním Turn Verein 1879 5:5.

Dalšího výrazného úspěchu dosáhli hokejisté až v roce 1925, kdy mimo jiné porazili i Berliner Schlittschuh Club v Berlíně 2:1. Z tohoto utkání se zachovala i sestava Slavie, ve které figurovali Pospíšil, Pušbauer, Ing. Vindyš, Ing. Šroubek, Jirkovský, Vilda a Krásl. Asi nejcennější skalpu dosáhla Slavie v roce 1928. Svého odvěkého rivala Spartu porazila hned dvakrát, 4:1 a 6:0. V dalším utkání v Berlíně odešli poraženi od Schlittschuh Club 2:4, a ve Vídni od W.E.W. 0:3.

V roce 1929 sehráli hokejisté 37 zápasů, z nichž 24 vyhráli, 4 hráli nerozhodně a 9 prohráli. Vyhráli též mezinárodní turnaj ve Smokovci. Poměrně úspěšným rokem byl rok 1930, kdy hokejisté zvítězili v mezinárodním turnaji ve Smokovci, kde poraili MHC Pest a WAC Vídeň, čímž získali pohár Palace-Sanatoria. Vyhráli také Hrábkův memoriál v Plzni a v utkání Čechy-Morava, kdy Slavia reprezentovala Čechy, zvítězili vysoko 13:0. Nejúspěšnějšími hráči byli Jirkovský, Stegenhöfer a Krásl. Hokejisté sehráli také utkání v Katovicích, kde podlehli národnímu mužstvu Polska 1:0. V roce 1931 skončili hokejisté ve svazovém mistrovství na druhém místě a vyhráli pohárový turnaj na Kladně.

V roce 1932 sehráli hokejisté 24 utkání, z toho 19 vítězných. Rok 1933 znamená opět značné oživení, neboť oddíl získává do svého středu dva Kanaďany - Hultquista z Montagnards a Gromolla z Rideau Ottawa. V mistrovství pražské župy skončila Slavia na druhém místě za LTC. V roce 1934 skončili hokejisté v přeboru pražské župy na třetím místě a nebyl obhájen ani primát na turnaji v Novém Smokovci, kde prohráli ve finále s EK Vídeň 0:1.

Největšího úspěchu bylo dosaženo na zájezdu v Itálii, tým remizoval s největším italským klubem Diavolli Rossoneri 3:3. Národnímu mužstvu Itálie potom podlehl 2:5. V tomto roce byli hráči Slavie Císař, Cepkovský a Michálek zařazení do mužstva ČSR na mistrovství světa. V roce 1935 se na Slavii slavilo 35-ti leté trvání klubu a sezónu zahájili hokejisté zájezdem do Itálie, Švýcarska a Německa, kde dvakrát prohráli a jinak remizovali. V domácím mistrovství skončila Slavia na třetím místě za LTC a AC Spartou. Celkem v tomto roce bylo sehráno 24 zápasů se skóre 50:46. Na třetím místě v přeboru pražské župy skončili hokejisté Slavie v roce 1936, a zajistili si tím účast v celostátní hokejové lize. V roce 1937 jsme skončili v celostátní lize až pátí. V okupačních letech vykazoval oddíl jen mizivou činnost a byl připojen k fotbalovému odboru. S poměrně mladým mužstvem bojoval ve svazové divizi se střídavými úspěchy.

Poměrně nešťastným byl rok 1947. Dlouhá léta hrálo mužstvo s mladými hráči a v tomto roce bojovalo se Sokolem Říčany o postup do první ligy. V mužstvu hráli pozdější ligoví hráči, např. P. Hajný, J. Hajný, Dr. Pipka, takže vyhlídky na vítězství byli velké. Utkání však vyhrál Sokol Říčany 4:3 a první liga se stěhovala tam. V rámci reorganizace, která proběhla v roce 1948 jsme byli zařazeni do divize, kde jsme skončili druzí za Spartou ČKD Sokolovo. V přátelských utkáních bylo dosaženo několika pěkných výsledků s ligovými mužstvy. Např. v Chomutově 6:6, v Prostějově 3:3, v Karlových Varech 8:3, s ATK 6:3 a v Ostravě 5:7.